Klasifikační řád

V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon ) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám po projednání v pedagogické radě školy tento klasifikační řád.

ÚVOD 

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechna pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.

Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. 

HODNOCENÍ ŽÁKŮ

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je :

                1.1       jednoznačné

                1.2       srozumitelné

                1.3       srovnatelné s předem stanovenými kritérii

                1.4       věcné

                1.5       všestranné

2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Čl. 1

Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci

1.1 Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

1.2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

1.3 Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky podle čl. V odst. 5.

1.4 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň klasifikace se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

1.5 Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř.vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.

1.6 Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.

1.7 Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně.

1.8 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

            1.8.1    soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

            1.8.2    soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

            1.8.3    různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

            1.8.4    kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, které jsou předepsané učebními osnovami,

            1.8.5    analýzou různých činností žáka,

            1.8.6    konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP,

            1.8.7    rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka,

1.9 Žák II. stupně musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikace žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení).

1.10 Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.

1.11 Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).

1.12 Termín písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.

1.13 Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.

Čl. 2

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka (autoevaluace)

2.1 Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.

2.2 Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích testů (SCIO,KALIBRO?CERMAT,...), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,...

2.3 Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí ( vč. kompetencí sociálních) :

            - schopnost přímé aplikace získaných vědomostí,

            - schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,

            - schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,

            - schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se, ...

            - schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh,

            - schopnost změny sociální role v kolektivu vrstevníků,

            - schopnost využívání mezipředmětových vazeb,

            - schopnost aplikovat etické principy v praxi,

            - schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,

            - schopnost své role v kolektivu.

Čl. 3

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

3.1 Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3.2 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3.3 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

3.4 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel o použití slovního hodnocení na základě zákonného zástupce žáka.

3.5 V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom , jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v §44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

Čl. 4

Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.                                                       

4.1 Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni :

                    4.1.1     1 – velmi dobré,

                    4.1.2     2 – uspokojivé,

                    4.1.3     3 – neuspokojivé,

4.2 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě požití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu :

                    4.2.1     1 – výborný,

                    4.2.2     2 – chvalitebný,

                    4.2.3     3 – dobrý,

                    4.2.4     4 – dostatečný

                    4.2.5     5 – nedostatečný

4.3 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

4.4 Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

4.5 Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní hodnocení podle odstavců 1 a 2.

Čl. 5

 Slovní hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

5.1 Používá se v průběhu roku před vystavením vysvědčení – kompletní hodnotící škála plyne z tabulky pro slovní hodnocení (viz příloha č. 1 – 3).

5.2 Tento přehled zachycuje průběžné měsíční hodnocení, s kterým jsou zástupci žáka seznámeni na pravidelných konzultačních dnech, popř. jim je přehled zaslán – v případě zdůvodněné neúčasti na konzultačních dnech. Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu :

žák : 

5.2.1 je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor 

5.2.2 uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý,

5.2.3 je méně samostatný v myšlení , vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky, které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět, 

5.2.4 je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,

5.2.5 je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,

5.2.6 jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky, základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže plnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení.

5.3 Celkové hodnocení

5.3.1 Ovládnutí učiva předepsaného rámcovým vzdělávacím programem

5.3.1.1 Hodnocení 1. a 2. pololetí na předepsaném formuláři SEVT 

                        1 – bezpečně ovládá,

                        2 – ovládá,

                        3 – v podstatě ovládá,

                        4 – ovládá se značnými mezerami,

                        5 – neovládá.

5.3.2 Hodnocení žáka do katalogového listu

5.3.2.1 Úroveň myšlení

                        1          -           pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti,

                        2          -           uvažuje celkem samostatně,

                        3          -           menší samostatnost v myšlení,

                        4          -           nesamostatné myšlení,

                        5          -           odpovídá nesprávně i na návodné otázky. 

5.3.2.2 Úroveň vyjadřování

                        1          -           výstižně a poměrně přesně,

                        2          -           celkem výstižně,

                        3          -           myšlenky vyjadřuje ne dost přesně,

                        4          -           myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi,

                        5          -           i na návodné otázky odpovídá nesprávně.

5.3.2.3 Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů; chyby,kterých se dopouští

                        1          -           užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou,

                        2          -           dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů,dopouští se jen menších chyb,

                        3          -           řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a  odstraňuje chyby,

                        4          -           dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává,

                        5          -           praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí.

5.3.2.4 Píle a zájem o učení

                        1          -           aktivní, učí se svědomitě a se zájmem,

                        2          -           učí se svědomitě,

                        3          -           k učení a práci nepotřebuje větších podnětů,

                        4          -           malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,

                        5          -           pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné.                         

 Čl. 6

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

                        1          -           prospěl(a) s vyznamenáním

                        2          -           prospěl(a)                                                                             

                        3          -           neprospěl(a)

6.1 Žák je hodnocen stupněm

6.1.1 prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle §14 odst. 1 písm. e),

6.1.2 prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

6.1.3 neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

6.2 Výsledky práce v nepovinných předmětech a zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni

6.2.1 pracoval(a) úspěšně

6.2.2 pracoval(a)

6.3 Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku,se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

6.4 Výstupní hodnocení

6.4.1 Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

6.4.2 Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o :

6.4.2.1 možnostech žáka a jeho nadání,

6.4.2.2 předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

6.4.2.3 chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

6.4.2.4 dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

6.4.3  Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

Čl. 7

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

7.1 do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených Rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

7.2 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se nehodnotí.

7.3 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

7.4 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

7.5 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

7.6 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Čl. 8

 Klasifikace chování

8.1 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

8.2 Kritérium pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

8.3 Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující :

                                                                       Stupeň 1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle.

                                                                       Stupeň 2 – uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

                                                                       Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

Čl. 9

Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

9.1 V souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.,výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a kázeňská opatření může udělit ředitel školy nebo třídní učitel.

9.2 Ředitel školy může v případě závažného porušení stanovených tímto zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka za školy. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

9.3 Pochvaly a ocenění ředitele školy. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školské iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

9.4 Pochvalami a oceněními jsou :

9.4.1 Pochvala ředitele školy – ředitel může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo jiný podnět udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu ředitele školy za mimořádný projev humánnosti, občanské nebo školské iniciativy, za vysoce záslužný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy.

9.4.2 Cena roku - ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo jiný podnět žákovi udělit po projednání v pedagogické radě za vysoce záslužný čin přesahující rámec pochvaly, za vynikající úspěchy ve školní práci spojené se vzornou reprezentací školy cenu roku, která je spojena s věcným darem a s právem zápisu do pamětní knihy nebo kroniky školy.

9.4.3 Výroční cena – ředitel školy může žákovi udělit po projednání v pedagogické radě za opakované vysoce záslužné činy přesahující rámec pochvaly, za dlouhodobé vynikající úspěchy ve školní práci spojené s reprezentací školy výroční cenu, která je spojena s věcným darem a právem zápisu do pamětní knihy nebo kroniky školy. Tato cena se výlučně uděluje žákům, kteří v daném roce ukončují základní vzdělání.

9.4.4 Pamětní list absolventa školy – ředitel může absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku, udělit pamětní list absolventa školy.

9.5 Ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

9.6 Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

9.6 Pochvaly a ocenění třídního učitele

9.6.1 Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

9.6.2 Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy.

9.7 Kázeňská opatření

9.7.1 Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení uloženo(-a):

9.7.1.1 Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí.

9.7.1.2 Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy.

9.7.1.3 Důtka ředitele školy –ukládá ji ředitel po projednání v pedagogické radě za vážná porušení školního řádu – zvláště za porušení norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči ostatním lidem se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s případným následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

9.7.1.4 Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložené kázeňské opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

Čl. 10

Klasifikace ve vyučovacích předmětech

10.1 Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí v souladu s požadavky učebních osnov.

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný , přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností se objevují nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery.Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomosti není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.

Čl. 11

Komisionální zkoušky

11.1 Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy ještě neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

11.2 Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

11.3 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

11.4 V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

11.5 Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“ ) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

11.6 Komise je tříčlenná a tvoří ji :

11.6.1 předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

11.6.2 zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

11.6.3 přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

11.7 Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

11.8 O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

11.9 Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

11.10 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

11.11 Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Čl. 12

Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

Čl. 13

Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření (v souladu s dikcí vyhlášky MŠMT, v případě souhlasu rodičů může být nahrazena slovním hodnocením)

13.1 Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření jsou :        

13.1.1 výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv,

13.1.2 tělesná a sportovní výchova.

13.2 Stupně slovního hodnocení : 

13.2.1 pracoval výborně

13.2.2 pracoval dobře

13.2.3 pracoval uspokojivě

13.3 Žák je hodnocen  p r a c o v a l  v ý b o r n ě :

Je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních  a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.

13.4 Žák je hodnocen  p r a c o v a l  d o b ř e :

Je-li v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový.Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou kulturu.

13.5 Žák je hodnocen  p r a c o v a l  u s p o k o j i v ě :

Je-li v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý. Úkoly řeší s častými chybami.Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

13.6 Při hodnocení těchto předmětů se postupuje podle požadavků obsažených v učebních osnovách.

13.7 V tělesné výchově se žák hodnotí s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a péči o zdraví.

Čl. 14

Klasifikace při ukončení kurzu pro získání základního vzdělání

14.1 Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

14.2 Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.

14.3 Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení.

14.4 Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu.

14.5 Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se :

14.5.1 do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů,

14.5.2 nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů.

Čl. 15

Platnost a zrušovací ustanovení

Tento klasifikační řád vstupuje v platnost dne 1.9.2006 .